Správné umístění

Magneticko indukční průtokoměry měří s přesností lepší než 0,5 % z měřené hodnoty v širokém rozsahu středních rychlostí průtoku, typicky 0,3 až 10 m.s-1 a představují spolehlivé měření, které nevnáší do potrubí prakticky žádnou přídavnou tlakovou ztrátu. Je proto možné použít je například i na měření průtoku vody na vstupu k jednotlivým pískovým filtrům a pod. Správné měření průtoku vody pro praní filtrů může zejména u malých úpraven poskytnout mimo jiné i představu o množství odpadních pracích vod. Z podrobného rozboru ověřené teorie vzniku signálního napětí na elektrodách magneticko indukčního průtokoměru plynou následující, pro provozovatele vodárenských zařízení velmi podstatné skutečnosti. Každá proudnice v měřicí trubici přispívá určitým dílem k celkové hodnotě střední rychlosti průtoku. Díky tomu magneticko indukční průtokoměr vyžaduje poměrně krátké rovné úseky před a za měřidlem ve srovnání například s clonou nebo dýzou. Typicky uváděná hodnota je 5 DN před a 3 DN za průtokoměrem, kde DN je jmenovitá světlost průtokoměru.

Bezchybné měření pomocí indukčního průtokoměru je však podmíněno dodržením zásad, z nichž hlavní je zachování požadovaných rovných úseků před a za průtokoměry a úplné zaplnění měřicí trubice vodou v průběhu měření, regulační klapky a ventily by měly být umístěny vždy za průtokoměr ve směru proudění a průtokoměr instalován na výtlak čerpadla, nikdy do sání. 

 Pro správné měření musí být měřená kapalina homogenní, tzn. potrubí s dávkovanými chemikáliemi je nutno zaústit vždy za průtokoměr. Za homogenní kapalinu lze například považovat vápennou vodu nebo vápenné mléko, které je dopravováno odstředivým nebo objemovým čerpadlem. Za nehomogenní naopak považujeme upravovanou vodu v místě směšování s vápennou vodou pro ztvrzování. Probíhající chemické reakce jsou v tomto případě doprovázeny značnými posuny v elektrochemických potenciálech, které (jsou) mohou být mnohonásobně vyšší než velikost signálního napětí na elektrodách magneticko indukčního průtokoměru. Obdobné platí i pro dávkování plynů, konkrétně např. pro oxid uhličitý. Pozor na úplné rozpuštění, aby v průřezu nebyly bubliny plynu.

Měřená kapalina musí mít dostatečnou vodivost, tato podmínka je v procesu přípravy pitné vody vždy splněna. Minimální vyžadovaná vodivost je 20 μS.cm-1, surová i pitná voda má vodivost ≥ 200 μS.cm-1.

Snímač průtokoměru musí být odolný proti působení měřené kapaliny, což nemusí být vždy automaticky splněno například při dávkování chemikálií. Jakékoliv poškození vnitřní nevodivé výstelky (prasknutí, vyboulení, poškození abrazí, naleptání) způsobí brzy výrazné chyby měření a vede zpravidla velmi rychle k vniknutí měřené kapaliny do snímače a tím k jeho zničení.

Samotná korozní odolnost měřicích elektrod není postačující podmínkou správné funkce magneticko indukčních průtokoměrů, například tantalové měřicí elektrody jsou nepoužitelné pro měření průtoku obyčejné vody.

Zpracovávané elektrické signály mají velmi malé napětí – typická hodnota napětí na snímacích elektrodách je několik destin milivoltu. Proto je nezbytné správné propojení snímače a převodníku a správné elektrické zapojení.

I krátkodobé zaplavení snímače vodou může způsobit jeho poškození nebo zničení. Proto v případech, kde k zaplavení může dojít, instalujeme snímače s krytím IP 68 (trvalý provoz pod vodou). Tuto podmínku splňuje provedení průtokoměru s odděleným převodníkem.